24
05
25
Něco málo o nás
Pro někoho to může být opakování, ale věříme, že něco nového zde najdete.
Jak jsme se poznali
Oba jsme dlouho hledali partnery a nakonec jsme se našli na seznamovací síti Tinder.
Jak dlouho spolu jsme
Naše první setkání proběhlo v červenci 2018 na Václavském náměstí v Praze. Vojta byl na místě první a Týna si ho okoukla z dálky a prý to bylo ono.
Naše radost
V říjnu loňského roku se nám narodila naše velká radost, naše malá Nela. A od té doby jsme se rozloučili se spánkem a našimi volnočasovými aktivitami 🙂
Společné zájmy
Objevování nových míst na pěších výletech i na kole. Zajímají nás místa s historií, zejména v Krušných horách a doufáme, že časem tam bude „něco“ naše. Rádi si čteme cedule a pijeme vodu ze studánek.
Co si užíváme
Jednoznačně jídlo. Potrpíme si na jednoduchých, ale dobrých jídlech. Milujeme českou, rakouskou, asijskou kuchyni ve formách restaurace i street food.
Rádi cestujeme
Již od prvního společného výletu jsme si vzájemně potvrdili, že cestování máme oba v krvi. Mimo Česka máme procestováno Rakousko, Švýcarsko, Itálii, Francii, Dánsko, Švédsko a v neposlední řadě Norsko. Všude jsme byli naším malým obytným autem.
Něco o místu „Na Lisu“
Zdroj textů níže: nalisu.cz
Vzdálená historie
- Stavení z roku 1608, kde se dříve nacházel dubový lis na víno, stojí na samotě na pravém břehu Labe pod bývalými vinicemi a od pradávna je místem setkávání, oslav a veselic.
- Ještě v padesátých letech minulého století zde bývala hospoda s tanečním sálem. Provozovatelem byl jistý pan Vališ, který kromě hospody provozoval i přívoz, aby si tak zajistil návštěvnost hostů z vesnic na protějším břehu Labe. Část jeho klientely tvořili také voraři, kteří již zdálky volali „Vališi! Pívo!“. A pan Vališ vybíhal s bandaskou k řece a přelíval projíždějícím vorařům pivo do jejich vlastních nádob.
- Dům Na Lisu měl své obyvatele až do začátku 21. století. V té době už ale veřejnosti nesloužil a byl postupně opuštěn.


Současnost
- V letech 2021–2022 byla provedena citlivá rekonstrukce, díky které se podařilo dům zachránit a znovu ho navracet svému účelu.
- Cílem rekonstrukce nebylo jen vytvořit funkční budovu, ale i citlivě zachovat co nejvíce původních prvků a k rekonstrukci použít kvalitní autentické materiály. Vzhled historického domu na úplné samotě má kouzlo, proto domu byla ponechána jeho původní oprýskaná fasáda, aby bylo vidět původní zdivo z opukového kamene.
- Nad domem se nachází volně přístupná studánka pro kolemjdoucí. K domu patří dnes již zaniklé svažité vinice na opukových terasách, které zpustly kvůli nešetrnému využívání mechanizace při pěstování vína.
- K domu náleží obrovská zahrada, obřadní místo, lodičky, ohniště, pískoviště…
“Každý je svého štěstí strůjcem.”

Claudius
Římský císař